NEOPAKOVATELNÁ UKRAJINA
NAŠE UKRAJINA JE ROZMANITÁ A ZAJÍMAVÁ, STEJNĚJAKO JEJÍ HISTORIE. NÍŽE SE CHCI S VÁMI PODĚLITO HISTORII A ZVLÁŠTNOSTI JEDNOTLIVÝCHREGIONŮ UKRAJINY
KYJEVSKÁ
Kyjev je velkolepé město s bohatou historií, hlubokou a neopakovatelnou kulturou, jejíž kořeny sahají do dávné minulosti. Říká se, že rostlina bez kořenů usychá, stejně jako člověk nemůže žít bez minulosti. Kyjev je kořenem našeho původu. Jednou z mála dochovaných staveb z dob Kyjevské Rusi je Katedrála svaté Sofie.
Kyjevskou oblast jsem vyšívala jako první a právě tento symbol jsem zvolila pro její vyšití. Asociace s Kyjevem byla naprosto jasná – Katedrála svaté Sofie, nebo jak se jí také říká Sofie Kyjevská, je jednou z nejvýznamnějších památek Kyjeva. Je to srdce naší identity, historická památka, v níž lze spatřit 260 m² mozaiky a 3 000 m² fresek. Sofie Kyjevská pochází ještě z dob Kyjevské Rusi. Její historie svědčí o nezdolnosti a vytrvalosti – přečkala války a dnes nás těší svou duchovní vznešeností.
ČERKASKÁ
Druhá v pořadí byla Čerkaská oblast. Zde byla volba naprosto jasná a nebylo třeba nad tím přemýšlet. Náš velký Kobzar, Taras Ševčenko. Génius ukrajinské poezie, obr ukrajinského národního obrození a prorok naší země. Je tvůrcem identity ukrajinského národa. Zdá se, že se na nás dodnes dívá z vyšívané Neopakovatelné mapy Ukrajiny a svými slovy k Ukrajině a jejímu lidu promlouvá i přes propast staletí.
ZÁPOROŽSKÁ
Kraj záporožských kozáků, pýchy ukrajinského národa.
Již v 17. století se proslavili svou odvahou v boji za svobodu a důstojnost Ukrajiny. Historie praví, že doba existence Záporožské Siče byla jedním z nejvýraznějších období ukrajinských dějin. Dnes v žilách ukrajinského lidu koluje tatáž kozácká krev, díky níž odvážně brání svou rodnou zem. Kozácká odvaha zvítězí – Ukrajina bude žít!
MIKOLAJIVSKÁ
Mykolajiv je přístavní město, které patří mezi tři nejvýznamnější námořní přístavy Ukrajiny. Disponuje 18 terminály, které zajišťují tranzitní, exportní, importní a pobřežní nákladní dopravu. Správa ukrajinských námořních přístavů (AMPU - Administracija morskych portiv Ukrajiny) je jedním z největších státních podniků v zemi. Právě Mykolajiv se pyšní významným podnikem potravinářského průmyslu Mykolajivskyj portovyj elevator, který se nachází v areálu námořního obchodního přístavu.
CHERSONSKÁ
Chersonská oblast je známá jako agrární centrum, kde se pěstuje široká škála plodin – od rajčat, cibule, papriky a zelí až po lilek. Vlajkovou lodí zemědělství v regionu jsou však melouny. Chersonské melouny jsou skutečným symbolem regionu. Tyto melouny se staly regionální značkou stejně jako italský parmazán.
Již dávno překročily hranice regionu a dnes jsou součástí nejen místní kultury, ale i suvenýrů a oděvů.
POLTAVSKÁ
Poltavská oblast je kolébkou ukrajinské kulturní elity. Po staletí zde vyrůstali spisovatelé, básníci, myslitelé a malíři. Tato oblast je napěchovaná ukrajinskými umělci.
Na Poltavské oblasti je vyšitý fragment inspirovaný povídkami Večery na samotě u Dikaňky, který dokonale vystihuje atmosféru a ducha ukrajinských vánočních svátků. Tato povídka pochází z let 1831–1832 a jejím autorem je Nikolaj Gogol, prozaik a dramatik, jehož tvorba patří stejnou měrou ruské i ukrajinské literatuře. Na motivy jeho příběhu Noc před Vánocemi byl v roce 1961 natočen sovětský film režiséra Alexandra Roua.
Na Poltavsku se narodil i Ivan Kotljarevskyj, slavný spisovatel, dramatik a první klasik moderní ukrajinské literatury a autor slavné básně Eneida.
Další významnou osobností regionu je Olena Pčilka – spisovatelka, překladatelka, folkloristka a etnografka, jejíž vědecká práce Ukrajinský ornament z roku 1876 ji proslavila jako průkopnici studia tradičních vzorů – ornamentů.
Poltavská oblast je také domovem legendární malířky Kateryny Bilokur, mistryně lidového dekorativního malířství.
A spolu s ní zde působilo mnoho dalších významných ukrajinských umělců.
KRYM
Krym je země krymských Tatarů, kteří se zde historicky formovali. Tamga, známá také jako trojzubec Girejů, je národním symbolem krymských Tatarů. Hadži Girej, potomek Čingischána a první krymský chán, stanovil tamgu jako státní znak. Je umístěn na modrém poli, symbolizujícím nebe a moře.
Vinařství na Krymu existuje již více než dva tisíce let. Víno sem přinesli starověcí Řekové a od té doby se pevně zakořenilo na tomto poloostrově.
ODĚSKÁ
Největší oblast Ukrajiny, jejíž unikátnost tkví v jejím geografickém umístění na pobřeží Černého moře. Nekonečné moře, zlatisté pláže, žhnoucí slunce a místní kolorit. Oblast je významným obchodním mostem mezi ukrajinským a mezinárodním trhem.
Oděsa byla již od dětství synonymem pro letní dovolenou.
ČERNIVECKÁ
Černivci jsou symbolem ukrajinské vyšívané košile – vyšívanky. Ta je nejen oděvem, ale také silným národním symbolem, který nás provází ukrajinskými dějinami. Vyšívanka slouží jako talisman naší státnosti, kultury a každého člověka, který hrdě nosí název „Ukrajina“.
Poděkování patří Lese Voroňuk, tehdejší studentce Černivecké národní univerzity, díky níž vznikl významný svátek – Světový den vyšívanky. Tento svátek, který vznikl roku 2006, se neuvěřitelně rychle rozšířil po celém světě. Zrodil se z nápadu jedné dívky, která navrhla, aby si jednoho dne všichni oblékli vyšívané košile. Dnes tento svátek silně rezonuje napříč celým světem.
ZAKARPATSKÁ
Zakarpatská oblast je malebný kraj, který uchvacuje svými vysokými horami, zdánlivě sahajícími až k nebi. Tento region je spojen s křišťálově čistým vzduchem a divokými, strmě řinoucími se řekami. Díky své rozloze lesních porostů patří mezi první pětici nejzalesněnějších oblastí Ukrajiny a z hlediska zásob dřeva zaujímá dokonce první místo. Příroda zde ohromuje svou nádherou a dojímá člověka do hloubi duše.
SUMSKÁ
Sumská oblast je klíčová pro potravinovou bezpečnost Ukrajiny. Již několik let po sobě zaujímá vedoucí pozici v oblasti zemědělské produkce. Díky úrodné půdě se zde pěstuje široká škála plodin a zemědělství, které je jedním z hlavních pilířů místní ekonomiky. Kukuřice je zde dominantní plodinou – pěstují ji jak velké agroholdingy, tak i menší farmy a rodinná hospodářství.
Sumská oblast se řadí mezi pět nejvýznamnějších kukuřičných oblastí Ukrajiny – a to jak z hlediska úrody, tak i celkové produkce zrna. Za zmínku stojí, že více než dvě třetiny osevních ploch v regionu jsou věnovány právě této plodině a její podíl nadále roste.
ČERNIGOVSKÁ
Tato oblast je krajem pilných včel, které neúnavně pracují, ale v případě potřeby umí i bolestivě bodnout nepřítele.
Včelařství patří mezi nejstarší a nejoblíbenější řemesla Ukrajinců a rozvíjelo se zde už od pradávných časů. Už za dob Kyjevské Rusi se med získával v přirozených klimatických podmínkách v lesích, na loukách a v stepích. Tehdy byl med jediným sladidlem a jeho význam byl obrovský. Včelí vosk a med tvořily důležitou součást hospodářství – nejen jako potravina, ale i jako druh platidla, který sloužil k odvádění daní a poplatků sedláků feudálním pánům.
V 19. století významný vynálezce Petro Prokopovyč z Černigova jako první v roce 1814 vyvinul rámkový úl. Tento objev umožnil včelařům volně kontrolovat včelstva. Prokopovyč přispěl k modernizaci včelařství i dalšími inovacemi, které jsou dodnes součástí současných včelařských systémů.
Taras Ševčenko kdysi řekl, že pro správné soužití s včelami musí mít člověk nejen štěstí, ale musí být také laskavý a spravedlivý. Stejného názoru byl i ukrajinský vědec Mykola Sumcov, který včelařství vnímal jako čisté a ušlechtilé řemeslo. Věřil, že nepoctiví lidé s nečistými úmysly v tomto oboru neobstojí. Možná i proto dosahuje ukrajinské včelařství tak skvělých výsledků. Ukrajina dnes zaujímá první místo v Evropě a druhé na celém světě ve včelařské produkci. Není to úžasné?
CHARKOVSKÁ
Tento region je domovem jednoho z nejvýznamnějších ukrajinských myslitelů a filozofů – Hryhorije Skovorody. Jsem pevně přesvědčena, že každý člověk má své poslání a smyslem jeho života je toto poslání nalézt. Právě této filosofické myšlence věnoval Skovoroda celý svůj život. Jeden z jeho filozofických dialogů, Chór přirozených blahozvěstovatelů, jasně říká, že pokud člověk zaujme místo, které mu nepřísluší, nezbývá mu než toto místo pokřivit.
Bohužel dnes Ukrajina tuto filozofii sama výmluvně demonstruje celému světu. Během třiceti let své nezávislosti byla pokřivena těmi, kteří pravděpodobně zaujali místa, jež nebyla v souladu s jejich skutečným posláním, ale spíše vedena touhou po zisku a slávě. Avšak ani samotný lid v tom nebyl jiný – mnozí opustili Ukrajinu kvůli lepším podmínkám, aniž by následovali své pravé životní poslání.
Podle mého názoru tato slova dnes promlouvají ke každému z nás – otázkou však je, zda je skutečně slyšíme.
Kde se rodí to nejčistší a nejsladší přátelství?Kde je harmonie nejdražšího míru?Kde ožívá plamen srdečné radosti?Kdo hanobí a ničí každé poslání?— Nesoulad.Kdo dusí vědy a umění?— Nesoulad.Kdo znesvětil kněžský i řeholní stav?— Nesoulad.Nesoulad je jedem, který otravuje duši, a zhoubou, jež ničí pravé poslání člověka.
Hryhorij Skovoroda
LUHANSKÁ
Toto je kraj nekonečných stepí a polí, kde se mohou volně prohánět nádherní koně. Právě zde se nachází Děrkulský hřebčín – jeden z nejstarších hřebčínů na Ukrajině, na který jsou Ukrajinci právem hrdí. Luhanská oblast je také známá těžbou uhlí, stejně jako sousední Doněcká oblast, a hraje důležitou roli v průmyslovém dědictví země.
DONĚCKÁ
Doněck a celá Doněcká oblast patří mezi největší průmyslové regiony Ukrajiny. Hlavním průmyslovým odvětvím je těžba uhlí, která zaujímá převážnou část průmyslové výroby v Doněcké oblasti.
DNĚPROPETROVSKÁ
Dněpropetrovská oblast je jedním z předních zemědělských regionů Ukrajiny. Vyniká zejména v pěstování obilovin a olejnin, kterým se na jejím území mimořádně daří. Dněpropetrovská oblast se rovněž řadí na druhé místo mezi ukrajinskými regiony v produkci slunečnice.
VINNYCKÁ
Vinnycká oblast je centrem cukrovarnictví, které patří k nejstarším a nejvýznamnějším odvětvím potravinářského průmyslu. Jeho produkce, spolu s obilím, byla do roku 1914 jedním z hlavních exportních artiklů Ukrajiny. Cukrovarnický průmysl sehrál klíčovou roli v průmyslové revoluci země. Vinnycká oblast je bohatá na pěstování cukrové i krmné řepy
a dlouhodobě si udržuje vedoucí postavení v zemědělském sektoru mezi všemi regiony Ukrajiny.
IVANO-FRANKIVSKÁ
Ivano-Frankivská oblast je mým rodným, povstaleckým krajem, v němž se nachází řemeslnická vesnice Pidberežžja, kde jsem se narodila a vyrůstala. Na vyšívané mapě jsem si na tomto místě dovolila zobrazit to, co mi nejvíce připomíná mé dětství – prastaré řemeslo košíkářství. Toto tradiční umění ve mně evokuje pocit domova a útulnosti.
Nemohla jsem však opomenout ani další vzpomínku na můj rodný kraj – ropné těžební stanice s typickými těžními „kozlíky“, které dodnes těží ropu na Ukrajině.
TERNOPILSKÁ
Ternopilská oblast je bohatá na historické památky a pyšní se největším počtem hradů, které kdysi patřily ukrajinským vládcům. Na vyšívané mapě je zobrazen jeden z nich – Skala-Podilský hrad (Prachová věž). Tato významná národní architektonická památka, známá jako Hrad Skala nad Zbručem, se nachází na vysokém skalnatém útesu na pravém břehu řeky Zbruč. Podle mnoha historiků byl první dřevěný hrad postaven na místě staroruského opevněného sídla, které bylo zničeno během mongolsko-tatarského vpádu.
VOLYŇSKÁ
Volyň – země Volyňské oblasti, kde se v obci Mykytyči ve Volodymyr-Velykém okrese nachází dokonalé místo pro ovocné sady. Chybí zde jakákoliv průmyslová výroba, díky čemuž má oblast ekologicky čisté mikroklima, které naděluje pěstovaným plodům zcela jedinečnou chuť. Zde se nachází zemědělská společnost Volodymyrski sady, která hospodaří na 46 hektarech úrodné půdy a pěstuje více než 110 000 jabloní. Volyňská oblast je obecně velmi úrodná co do ovocnářství –
najdete zde širokou škálu různých odrůd ovocných stromů.
LVOVSKÁ
Lvovský region je považován za pokladnici národních myšlenek. Je to národ, který neúnavně a statečně hájí své právo na existenci, svou čest a svou národní identitu. Jeho duch je prošpikován ukrajinskou kulturou, tradicí a národním uvědoměním, které formuje naši národní identitu.
CHMELNYCKÁ
Chmelnycká oblast je lídrem v produkci obilovin. Zemědělské podniky v regionu dokončily sklizeň obilovin za rok 2023 na ploše 516,3 tisíce hektarů, přičemž celkový objem sklizeného zrna dosáhl 4 020 tisíc tun, což je pátý nejvyšší výsledek v zemi. S průměrnou výnosností 77,8 q/ha si Chmelnycká oblast udržela nejvyšší výsledek v celé Ukrajině. Současně zemědělci v oblasti zaseli 220 tisíc hektarů ozimých obilovin, které budou sklizeny v roce 2024.
RIVNENSKÁ
Rivne je oblast, nad jejíž vyobrazením jsem nemusela dlouho přemýšlet. Historie Ostrožského knížectví je fascinující. Tento kraj byl domovem knížat Ostrožských, kteří založili Národní univerzitu Ostrožská akademie – instituci, která navazuje na tradici Ostrožské slovansko-řecko-latinské akademie, prvního vysokoškolského zařízení východoslovanských národů. Akademii v roce 1576 založil kníže Vasyl Konstantin Ostrožský a na její rozvoj věnovala významnou finanční částku jeho neteř, kněžna Halška Ostrožská. Základem výuky na Ostrožské akademii bylo studium sedmi svobodných umění (gramatiky, rétoriky, dialektiky, aritmetiky, geometrie, hudby a astronomie), což bylo běžné ve středověké Evropě, avšak zcela neobvyklé pro tehdejší ukrajinské školství. Kromě toho se zde vyučovaly i vyšší vědy: filozofie, teologie, medicína. Studenti Ostrožské akademie ovládali pět jazyků: slovanský, polský, starohebrejský, řecký a latinský. Unikátnost a originalita této vysoké školy spočívala také v tom, že zde poprvé došlo ke spojení dvou kulturních tradic – byzantské a západoevropské. S Ostrožskou akademií je spojen renesanční rozmach ukrajinského národa.
V ostrožském kulturním centru vzniklo spolu s akademií nejvýznamnější ukrajinské vydavatelství své doby – cyrilská tiskárna Ivana Fedorova (Fedoroviče). Právě zde spatřily světlo světa: Řecko-slovanský Bukvar (Slabikář) – první ukrajinská učebnice (1578); Nový zákon (1580); Knižka sbranije věščej nužnějšich....(Kniha obsahující sbírku nejpotřebnějších věcí...) od Tymofije Mychajloviče, který vytvořil první soupis starých tištěných textů v historii cyrilice. Chronologie (1581) od Andrije Rymši – první tištěné poetické dílo na Ukrajině. Ostrožská Bible (1581) – mistrovské dílo staroukrajinské knihtiskařské tradice a první kompletní Bible ve slovanském jazyce. Tento jedinečný text do moderní ukrajinštiny přeložil významný učenec, teolog a jeromonach Rafajil Turkonjak, jehož překlad vyšel v roce 2006.
KIROVOHRADSKÁ
Kirovohradská oblast se rozkládá mezi řekami Dněpr a Jižní Bug. Je to zemědělský region, který se pyšní svou úrodnou černozemí. Od nepaměti je známý jako oblast s dobře rozvinutým zemědělstvím. Dnes zde působí přibližně 3 tisíce zemědělských podniků. V Kirovohradské oblasti bylo sklizeno 2,7 milionu tun obilovin, čímž se tento region řadí na třetí místo v celkové sklizni obilovin na Ukrajině.
ŽYTOMYRSKÁ
Žytomyrskou oblast jsem vyšívala jako poslední. Z nějakého důvodu bylo pro mě obtížné se rozhodnout, co přesně vyobrazit. Nakonec jsem se rozhodla pro místní lesy, které jsou zde jedinečné a nesmírně bohaté – nejen svou krásou, ale také jantarovými nalezišti, jejichž těžba a export dosahují mnoha zemí světa. Jantar je lidstvu znám již po tisíce let. Archeologické vykopávky ve Skandinávii, na Ukrajině, v Polsku a pobaltských zemích to jednoznačně potvrzují. Prakticky ve všech těchto oblastech byly nalezeny nejstarší jantarové artefakty. Na území Ukrajiny byly objeveny jantarové výrobky staré přibližně 20 000 a více let.
Na závěr
Na závěr vyšívání Ukrajiny mi zbývá ještě jedna věc, kterou chci vysvětlit.Na obraze je vyšit citát: „... aby sny ukrajinských dětí zůstávaly na území ukrajinské země.“ Tato myšlenka pramení z hlubin mého života v cizině. Stále neztrácím víru v to, že jednoho dne se Ukrajina zahalí do šatů vítězství a rozkvete všemi barvami života. A my, Ukrajinci, už nebudeme nuceni odcházet do zahraničí jako dělníci, uprchlíci či emigranti, ale pouze jako turisté, kteří mohou svobodně objevovat svět. Evropa i celý svět jsou fascinující, plné historie a rozmanitosti – nabízejí mnoho krás k obdivu. Jenže všechno je jinak, když se tvůj život odehrává v cizině – rozpolcuje to tvou osobnost.
Uvědomuješ si, že tady, v cizí zemi, ještě nejsi doma, ale tam, kde ses narodil, už také ne. A právě tato rozpolcenost tě nutí neustále přehodnocovat hodnoty, cenu, kulturu – a nakonec i sebe sama. Stabilita a jistoty tě drží při zemi, poutají tě k jedné zemi a brání ti ji opustit. Já tomu říkám „jednostranné štěstí“. Ale co duše? Ta se nepřetržitě zmítá mezi domovem a cizinou, až to nakonec nevydrží a vykřikne: „Jsem tu cizinec.“
Mé hluboké přesvědčení je, že všechno začíná snem – čistým přáním. A právě dětské sny, ty průzračné a Bohem vyslyšené, jsou pevným základem, na němž se buduje budoucí život. Dětské sny jsou jako čisté prameny, které na své cestě hlasitě zurčí. Jsou nezdolné a životodárné. Když se přelijí přes své koryto, proměňují se v jemné, přirozeně zvučné potůčky, které se slévají a napájejí řeky. Ty dávají život všemu kolem – vesnicím, městečkům a regionům. A když se naplní silou, vydávají se k mořím (oblastem), aby se nakonec spojily v oceán – svou zemi. Tam, kde se tříští a třpytí ve svém přirozeném rytmu, dávají vzniknout vlastnímu státu. Proto jsou dětské sny neoddělitelné od dospělého života, stejně jako pramínek od oceánu.
Z tohoto důvodu jsem hluboce věřící a při modlitbách prosím Boha: „... aby sny ukrajinských dětí zůstávaly na území ukrajinské země.“ UKRAJINA ROZKVETE V OSLNIVÝCH VÍTĚZNÝCH BARVÁCH.