Nyni chci mluvit právě jazykem prázdného stojanu na malbu, jazykem ne ceny, ale hodnoty.
V galeriích vidíme obrazy, které mají svou cenu. Avšak po rozhovoru s autory obrazů nebo po dozvědění se příběhu obrazů se náhle odhalí ta neviditelná neocenitelnost. To je to, co autor vložil do svého obrazu: lásku nebo naději, znovuzrození nebo ztrátu, život nebo víru, a to všechno je bezcenné.
Avšak bez neviditelné látky pocitů bychom dnes před sebou neměli takové množství obrazů – hodnot.
Myšlenka vyšívat OBRAZ PRÁZDNÉHO STOJANU NA MALBU vznikla v Londýně na mezinárodní výstavě Golden Time Talent, když jsem prezentovala obraz “RÁNO 24.2.22” Když jsem si všimla prázdného stojanu vedle, sledovala jsem ho očima i myšlenkami a představovala si na něm obraz mladé ukrajinské dívky nebo mladého chlapce, ale bohužel tam nebyl. Protože dnes chlapce a divky místo štětce drží v rukou zbraň, chrání Ukrajinu a dávají nám možnost prezentovat naše obrazy. Právě tak, v doprovodu své představivosti, jsem uviděla „Obraz prázdného stojanu“.

Obraz „OBRAZ PRÁZDNÉHO STOJANU“ nese vzpomínku na lidi, kteří položili svůj život za Ukrajinu, a podporu těm lidem, kteří nyní nemají možnost tvořit svůj mistrovský dílo vyjadřující emoce své duše. Jak se říká: vše viditelné má cenu – neviditelné je bezcenné.
Přesto oni vytrvale a důstojně kráčejí k vítězství, o kterém Ukrajina sní.